Škoda a robot?

Tato 5ti nebo 6ti stupňová převodovka se vyrábí v 580 variantách pro různorodé modely a motorizace. Světová výroba se pohybuje kolem 2,8 mil. za rok.

Automobilová společnost investovala do Motorového centra – do dvou zkušebních stavů – v jednou budou probíhat akustické analýzy, funkční testy a zkoušky životnosti převodovek a druhá slouží pro zkoušky celého hnacího ústrojí.

Krátce z historie:

-          r. 1971 – zahájeno první testovací zařízení (projekt Ústavu pro výzkum motorových vozidel, iniciátor Petr Hrdlička, otec Martina Hrdličky, současného vedoucího vývoje podvozku a agregátu)

-          90. léta min. st. – úkolem pro vývojáře byla náhrada hořčíku, byl úspěšně nahrazen hliníkem

A budoucnost podle šéfa Martina Hrdličky:

Vývojem převodovky není vše vyřešeno = je potřeba neustálá změna (tak jako ve vývoji motorů, emisních předpisů, změna hmotnosti, čelní plochy…) – hledání úspor pro jednotlivé výrobní závody ve světě, změna výrobních postupů (např. šroubovaná spojení jsou nahrazována svařovanými), snižování hmotnosti, hledání olejů s nižší viskozitou, náhradních materiálů za drahé kovy (např. molybden), změna dodavatelů…

Dává prostor vývoji robotizované převodovky, které jsou, ve srovnání s minulostí, výkonnější, preciznější. Mezi zákazníky, kteří si pořídí vozidlo poprvé za život, např. v Indii nebo Číně, je úleva v tom, že nemusí používat spojku a zajímají se o robotizovanou převodovku, když neřadí tak dokonale a rychle jako dvouspojkové automatické převodovky DSG.

Robotizovaná převodovka

Funguje na principu automatické převodovky – sama řadí a ovládá spojku, což zajišťuje řídící jednotka, tzv. mechatronika. Principiálně je totožná s klasickým manuálem.

Lehká robotizace může být trendem v rozšiřování mild-hybridních vozidel (výhodné a finančně přijatelné).

Další cíl ve vývoji? = vy\tížení zkušebny je cca ? plochy, nový směrem bude odzkoušení také elektrifikovaných pohonů. Další plány jsou zatím „v utajení“.